> Blogy > Wendyskova > 18. týden aneb Návrat do reality
18. týden aneb Návrat do reality
KLUB TĚHULEK! VENDULA Z krásných prosluněných pláží, palmami lemovaných pobřeží thajského zálivu, které čas od času ve stejných intervalech opláchne horké moře, městeček plných vůní a chutí, do bronzova opálených těl jsem zase zpátky v naší realitě. Místo každodenních úsměvů Thajců se teď budeme muset smířit s mírně nasralózními výrazy našich obyvatel. Když se podívám z okna, tak mi taky zrovna nezůstává na rtech úsměv. Přeci jen z tropických teplot, které mi mimo jiné velmi vyhovovaly, zase zpět ve „vánočňo-velikonočním“ skorodubnu.
Foto z ateliéru Fotopromě.cz
Ale zpátky k naší dovolené. Teď už můžu s úsměvem na rtech říci, že náš potomek bude jistě nominovaný na Robinsona Crusoea. Vzhledem k tomu, co všechno jsme museli absolvovat, bude to velmi silná osobnost. 🙂
Asi začnu u těch pár negativ, které nás potkaly hned na začátku naší poslední, tropické dovolené, jelikož jsme samozřejmě odlétali v pátek třináctého, kdy se mi těsně před odletem podařilo někam v odletové hale odložit naše letenky. Kdy v Kambodže je opravdu všechno možné a dokonce i to, že dokážou vypnout elektřinu na celých 12 hodin a to podotýkám, že od večera, kdy je člověk zralej tak maximálně si dát studenou sprchu, jelikož absolvoval ranní vstávání v půl páté, aby stihl svítání nad Angkor Watem, lehnout si pod klimu a odpočívat, jelikož ho druhý den čekala údajně pouze 6-ti hodinová cesta z Kambodži do Thajska. Dámy, v Kambodže, když nejde proud, nejde tudíž ani klimatizace a hlavně neteče ani voda. Takže dokážete si představit, jak vypadá člověk po celém dni stráveném v teplotách kolem 35 stupňů. Z 6ti hodinové cesty z Kambodži se stala krásná dvanáctihodinovka, protože místní komunikace připomínaly spíše off-roadové cesty pro hodně zdatné řidiče, jednoduše žádný asfalt ale jen kupa uválcované hlíny. A až na thajských hranicích jsme si konečně mohli oddychnout a spokojeně konstatovat: „Domove líbezný!“. Konečně doma, tam kde víme, jak to vše chodí.
Takže po tomto martýriu musím uznat, že náš drobek zvládal vše naprosto skvěle, i když jsem si na některých místních úsecích kambodžské „déjedničky“ připadala, jako kdybych právě seděla na starý Tatramatce. Naklepaný jsme byli statečně a tak nám už nezbývalo nic jiného, než si konečně odpočinout na naší první zastávce na ostrově Koh Chang. Kdo byl někdy v Thajsku, tak dobře ví, že to není země pro statečné Čecháčky, kteří si dokážou zaplatit All inclusive někde v Egyptě či v Tunisu a opékat se jako špekáček celých 14 dní u moře.
Thajsko je pro dobrodruhy, pro ty, kteří nejsou válecími typy a rádi prozkoumávají okolí ostrova, ať už z vody na kajaku nebo po silnicích resp. místních komunikacích na skútrech. My zvolili druhou variantu a ta nám po té vydržela ve všech dalších destinacích. Jízda na skútru byla velmi osvěžující a taky tak trochu nebezpečná, jelikož sluníčko opravdu pražilo zdatně a my se nestíhali mazat. Zaplaťpánbůh jsem typ, který se dobře opaluje a z červené jde okamžitě do hněda. Na ostrově jsme strávili pět dní a přejeli jsme na ostrov ležící na mapě hned pod ním a to na Koh Mak. Cesta speedboatem při víceméně malých vlnách byla taky náročná, jelikož místní borci se toho opravdu nebojí a očividně si rádi s člunem i zaskáčou. Opět musím prďolu pochválit, jakmile se mu nelíbilo „drncání“ dal mi to jasně najevo. Ostatně jako všechno . : -)
„Ty se jako chceš opalovat na břiše??? To nemyslíš vážně, že jo?!“ Bylo to hodně těžký najít polohu, kdy bych mohla ogrilovat i svoji druhou stranu, ale nakonec jsme se domluvili. : -) Jelikož ostrov Koh Mak je malý ostrůvek, tak jsme na něm strávili jen tři dny a po té jsme zase přejeli na další a poslední ostrovní destinaci a to na ostrov Koh Kood. Hned po zabydlení jsme si šli dát nějaký dobrý drink a když jsem se kochala pohledem na moře a palmy, málem jsem si nevšimla posunků místních zaměstnanců, kteří mě vybízeli k tomu, abych vstala a šla stranou. Za mnou totiž probíhal hon na hada, který se tu nějakým způsobem vyskytl, což v tropech mě vůbec nepřekvapilo, ale víte prd, jestli je jedovatej nebo ne. Vzhledem k tomu, že po něm začali házet své obutí, bych se spíš přikláněla k variantě, že kousnutí od něj by asi nebylo příliš zdravé.
Thajsko je krásné, plné vůní a chutí, teplého moře, chladných vodopádů, palem sahajících až do moře, úsměvavých Thajců, dobrého jídla a pití. Thajsko je rájem a baterií na dobití Vaší energie.
Při odjezdu z ostrova se s námi Thajsko loučilo mírným deštěm, bylo vidět, že je mu to líto, že už jedeme a nám vlastně taky,…kdo ví, kdy se sem zase podíváme.
Vendula právě prožila 18. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět co se děje v tomto týdnu?