Antikoncepce pro aktivní mámy

Ještě před několika desítkami let, v generaci matek dnešních třicátnic bylo mateřství (a péče o rodinu) považováno za hlavní životní náplň ženy. „Mít děti“ bylo chápáno téměř jako povinnost, bezdětnost zase jako stigma. To mnohdy vedlo k tomu, že se ženy za své mateřství „schovávaly“, stranily se veřejného života, i vysokoškolsky vzdělané odbornice rezignovaly na pozici v zaměstnání, která by jim po právu náležela. S prvním dítětem se mnohé uzavřely mezi zdi dětského pokoje, přestaly na sebe dbát, pracovat na rozvoji své osobnosti.

Jsme aktivní do vyššího věku

V posledních dvaceti letech se společnost a především ženy výrazně změnily. K velkým posunům došlo i z hlediska demografických dat. S prodlužujícím se průměrným dožitým věkem se naštěstí prodlužuje i aktivní fáze lidského života. Před 30 lety nejčastěji přiváděly ženy na svět své první dítě mezi 20 až 24 lety, dnes je to o pět let později. Pětatřicetiletá prvorodička, jež byla dříve porodníky označována za „starou“, je dnes zcela normálním jevem.

Ženy si zvykly svůj život plánovat a plánované rodičovství se stalo zcela běžnou realitou. Aktivní přístup k vlastnímu životu, partnerství i mateřství je výhodou a zároveň nutností. Současné matky se chtějí vrátit ke svému životnímu stylu co možná nejdříve a snaží se využít všech existujících možností, aby prožívaly naplno nejen mateřské starosti, ale i radosti, aby pro ně partnerský sexuální život byl potěšením, nikoli „manželskou povinností“ plnou strachu z dalšího (nechtěného) těhotenství.

Sex v šestinedělí

Již není striktně zakázán. Je nutné, aby bylo zahojeno porodní poranění, resp. epiziotomie (nástřih hráze), ustal poporodní výtok (očistky). Avšak je nutné mít na zřeteli, že k ovulaci může dojít i před tím, než se dostaví první menstruace po porodu. K ovulaci může dojít už ke konci šestinedělí. Kojí-li žena pravidelně (i v noci) a interval mezi kojením nepřesáhne 4 hodiny, pak zpravidla k ovulaci nedochází. Brání jí vyšší hladiny prolaktinu, jehož produkce je stimulována častým kojením (a naopak, prolaktin udržuje laktaci). Prolaktin může navozovat útlum sexuální apetence (chuti na milování).

Z mnoha důvodů je lépe, když se sexuální život obnoví až po šestinedělí, kdy gynekolog ženu prohlédne a společně vyberou způsob ochrany před dalším otěhotněním.

Sexuální potíže po porodu

Část partnerských dvojic má s obnovením uspokojivého sexuálního života problémy. Základní podmínkou jejich řešení je oboustranná vůle k jejich odstranění, zmírnění. Některé mohou ženy ovlivnit samy, jiné vyžadují spolupráci s lékařem.

• Příčiny potíží vyplývají z níže uvedených stavů a jejich kombinací:
• Útlum sexuální apetence (chuti k milování), kterou způsobuje hormon prolaktin (viz výše).
• V období kojení je snížena produkce estrogenu, který ovlivňuje sexuální chování, stav poševní sliznice. Sexuální styk může být vnímán jako bolestivý.
• Pomalu se hojící nástřih hráze (epiziotomie). Tato komplikace nastává zřídka, dá se ale poměrně dobře řešit.
• Obezita, neforemnost, poporodní strie atd. Ženy mnohdy během gravidity neúměrně přiberou a naivně se domnívají, že “ všechna kila nechají v porodnici“. Po porodu se pak subjektivně necítí dobře, mají snížené sebevědomí a mají pocit, že nejsou ani žádoucími sexuálními objekty a ani v partnerovi nevzbuzují touhu po sexu. Smutné je, když se s takovým stavem rychle smíří, když jsou pohodlné začít na sobě pracovat.
• Soustředění na péči o dítě. Manžela či partnera vnímají mnohé ženy jen jako „taťku“ živitele.
• Špatná organizace práce v domácnosti. Žena je unavená, nemá čas ani na sebe, natož aby vytvořila milostnou partnerskou atmosféru.
• Madonin komplex. Muži bývají dnes již běžně u porodu, a to často na naléhání partnerky. Jsou svědkem bolesti a námahy, kterými žena během něj projde. Vidí i druhou dobu porodní, kdy se pochva roztahuje na obvod hlavičky dítěte, dochází k nástřihu či ruptuře hráze, krvácení a někdy i mimovolnému odchodu stolice atd. Tyto zážitky mohou u nich vyvolat nechuť k sexuálnímu soužití, a to přesto, že si partnerky jako matky dítěte nesmírně váží.
• Strach ženy z dalšího těhotenství.
• Povolené pánevní dno. Tuto změnu lze většinou velmi dobře cvičením napravit.

Antikoncepce po porodu

Po skončení šestinedělí by žena měla absolvovat komplexní gynekologické vyšetření.

U naprosté většiny rodiček se během tohoto období dostávají rodidla a zevní genitál do normálního stavu a porodní poranění je zhojeno. Pokud žena nekojí, obnovuje se v tomto období i normální menstruační cyklus. Nekojícím můžeme nabídnout antikoncepci v celé šíři spektra dostupných přípravků (pokud neexistují kontraindikace, tj. zákaz užívání ze zdravotních důvodů).

Už před porodem je nutné ženu upozornit, že kojení není spolehlivou formou antikoncepce! Mnohé namítají, že kvůli občasnému styku „nemá cenu polykat pilulky“. V tomto období většina z nich stejně není vhodná (ty, co obsahují estrogen). Ženám po porodu však můžeme nabídnout velmi kvalitní antikoncepci bez estrogenu, například podkožní implantát či tříměsíční injekce (od nichž se v poslední době kvůli negativnímu vlivu na kostní tkán upouští). Pokud chtějí tablety, pak jim doporučíme estrogen-free pilulky.

Kromě hormonální antikoncepce mohou ženy využít nitroděložní tělísko. Klasická „kovová“ tělíska se již používají zcela minimálně. Jsou sice levná, ale tím jejich výhody končí. Zásadně jiné parametry poskytuje nitroděložní systém, z něhož se uvolňuje do děložní dutiny hormon.

Nitroděložní systém

Nitroděložní systém Mirena obsahuje hormon levonorgestrel. Tento hormon tvoří obsah malinkého válečku, který je kryt polopropustnou membránou a je upevněn na vertikálním raménku tělíska ve tvaru T. Levonorgestrel působí místně v děložní dutině a způsobuje reverzibilní (umožňující návrat do původního stavu) atrofii (ztenčení) děložní sliznice. Sliznice proto roste málo nebo vůbec a žena tudíž menstruuje velmi slabě (1 – 2 dny), nebo nemenstruuje vůbec. Nejedná se však o přechod, neboť vaječníky fungují normálně. Současně tento hormon zahušťuje hlen děložního hrdla, čímž se hrdlo stává prakticky neprostupné jak pro spermie, tak pro bakterie. Spolehlivost Mireny je velmi vysoká a je srovnatelná se spolehlivostí kombinovaných hormonálních pilulek v případě naprosto bezchybného užívání. Levonorgestrel se dostává do krevního oběhu jen v minimálním množství a neovlivňuje ani kvalitu, ani množství mateřského mléka.

Nitroděložní systém se zavádí v ordinaci gynekologa, a to na dobu celých pěti let. Pokud však žena změní své životní plány a chce otěhotnět, je možno ho jednoduše vyjmout kdykoli dříve. Jde o ideální antikoncepci pro ženy, které již porodily plánovaný počet dětí, nebo chtějí mít delší pauzu před další graviditou. Je vhodná také pro ženy, které trápí některá zdravotní rizika a nemohou proto užívat kombinovanou hormonální antikoncepci (s estrogeny). K rizikovým faktorům patří věk, obezita, stavy po zánětech žil (tromboflebitis), kouření, onemocnění jater, poruchy srážlivosti, hypertenze, některá onemocnění prsů atd. Samozřejmě jeho výhody ocení také ty, které mají problémy s pravidelným užíváním tablet. Nitroděložní systém je dobrou volbou antikoncepce (nejen) pro aktivní ženy, i pro kojící matky.

Zdroj: MUDr. Mirka Jonášová, gynekoložka