Anetka z vděčnosti

Zpočátku byla situace jasná, a zatímco já do sebe ládovala spoustu prášků a injekcí na podporu ovulace a zahnízdění vajíčka, doma jsme se dohadovali, jak se bude jmenovat někdo, kdo zatím ještě někde vesele plave s bičíkem na zadečku.

Jediná útěcha

Drželo nás to nad vodou a tyhle myšlenky byly jedinou útěchou, protože nám dodávali sílu, že jednou ten den skutečně přijde a naše srdíčka už nebudou tak prázdná. Manžel vybral jméno pro holčičku podle nějakého filmu či seriálu, kde hrála roztomilá holčička, která se prý jmenovala Lucinka. Podle ní se měla jmenovat i naše dcera, naopak chlapečkovi jsem vybrala jméno já – Honzík, po mém otci.

Pohodový Jan

Nejsem typ člověka, který by chtěl udržovat tradice, nebo snad tím svému otci prokazovat úctu, či si jej snad dokonce tímto „koupit“, ale už odmala jsem ze svého táty cítila zvláštní auru, která člověka uklidňovala. Jmenoval se Jan, proto i toto jméno na mě působilo klidným dojmem a možná i z tohoto důvodu se mi tolik líbilo.

Jste těhotná

Jenže všechno má své ale. Mně se z duše protivilo jméno Lucie, manžel zase nesouhlasil, aby se dítě jmenovalo po mém otci, proto bylo tohle téma předmětem častých sporů. Jenže kompromis stále ne a ne najít, až jednou…

„Tak, maminko, můžu vám gratulovat, skutečně jste těhotná,“ oznámila mi jednoho dne lékařka v centru asistované reprodukce v den, kdy jsem tomu věřila ze všeho nejméně. Vždyť ten měsíc jsem měla cyklus rozhozený více než kdy jindy a pokud je to pravda, musela jsem po tom všem otěhotnět úplně přirozeně!

Lékařka jako inspirace

V euforii jsem stihla zaznamenat jméno na její vizitce. Příjmení bylo děsně komplikované, ale křestní jméno jsem si zapamatovala. Jmenovala se Aneta.

Čas letěl jako voda a já na paní doktorku málem zapomněla. Zhruba v polovině těhotenství jsme zjistili, že čekáme holčičku, výběr jména se tedy zúžil jen na ta holčičí. A pak jsme to jméno uviděli i v kalendáři… Aneta… Aneta…. Opět jsem si vybavila tu úžasnou paní doktorku, která nám sdělila tu nečekanou novinku. A bylo jasno.

Naše princezna

Naše holčička, teď už devítiměsíční, se jmenuje Anetka. Jméno k ní sedí, sedí i k příjmení a já jsem ráda, že jsme se nakonec shodli. Jiné jméno už si k naší princezně ani nedokážu představit.