Klub těhulek (60): Hlavně se nerozčilovat!

MARIE:

Ahoj,

tak uběhl týden od mého propuštění z nemocnice. Žádné závratné události mě nepotkaly. Na jednu stranu říkám naštěstí, protože mé tělo nevzdalo boj s hematomem a miminko je v pořádku. A to je to nejdůležitější! Ovšem na druhou stranu mé dny sestávají z polehávání a posedávání na všechny způsoby a to by nebavilo nikoho, včetně mě.

Matyášek ve svém roce a třičtvrtě byl poprvé u svých prarodičů čtyři noci bez nás rodičů a zvládl to naprosto skvěle. Možná lépe než já, když mi bylo po něm skoro stále smutno. Díky tomu jsem ale měla možnost zajít si na kytarový koncert mého muže. Naštěstí se odehrál kousek od našeho bydliště, proto jsem se odvážila na něj jít i v mém současném stavu.

Musím přiznat, že si nepamatuju, kdy jsem poprvé ucítila pohyby svého prvního dítěte v bříšku. Vzpomínám si, že jsem si je uvědomila při jednom vyšetření ultrazvukem. Tyšínek se zrovna nějak pohnul a mě došlo, že asi vteřinu před tím jsem to pocítila. Obrazovka ultrazvuku měla asi nepatrné zpoždění. Věděla jsem, že takový pocit je mi známý už dlouho před tímto vyšetřením, jen jsem nevěděla, že to je ono…

Kdy jste prvně pocítily pohyby miminka vy? A byly jste si jisté, o co jde? Budu se na vaše zážitky těšit v diskuzním fóru.

V tomto těhotenství je vše jinak a pohyby cítím mnohem dřív. Zase nevím, odkdy přesně, ale v posledních třech týdnech už s naprostou jistotou. A právě na koncertě se při jedné skladbě stalo, že se miminko pohybovalo téměř v rytmu hudby. Nebyla to žádná náhoda, trvalo to asi dvě minuty a těch „úderů“ bylo mnoho za sebou. Hrozně mě to potěšilo a pak i mého muže, když jsem mu to po koncertě vyprávěla. Potěšilo, ale nepřekvapilo, holt muzikantské geny jsou u nás v převaze…

Vyhlídky na další týden jsou stále stejné – odpočívat, jak jen to půjde. S tím rozdílem, že teď už mám malého zpátky doma a v době, kdy můj muž pracuje, jsem na něj sama. Snad Tyši nějak příjme, že s ním nebudu chodit ven a moje účast při jeho oblíbených hrách bude spíš pasivnější.

Marie

GÁBINA:

Milé těhulky,

o víkendu mě čekal nákup těhotenského oblečení a s tím spojené naprosté zklamání. Jeli jsme domů s nepořízenou…, tedy kromě pár párů miniponožek pro Tobýska.

Také jsem se trošku rozčílila, když jsem na internetu chtěla koupit letenky na příští rok, až budeme tři. Chtěla jsem se spíš informovat o ceně a zjistit, jak cestovat s miminkem. Zjistila jsem si, ze dítě do dvou let věku, které nemá vlastní sedačku, platí 10 % z ceny, což se mi zdálo jako fér nabídka. Nejdřív jsem zkontrolovala cenu, kdybych letěla sama, a cena byla docela nízká. Pak jsem zadala, že jsem pasažér cestující s dítětem do věku dvou let. A teprve pak jsem viděla tu pravou cenu… V případě, že u sebe mám mimčo, cena za mou letenku vzroste na skoro trojnásobek než cena kohokoli jiného na palubě. A pak bych tedy mohla za Tobýska zaplatit jen 10 % z mé luxusní ceny letenky… Přišlo mi to hrozně nefér a že to opravdu znevýhodňuje maminky cestujicí s dětmi. Protože kdybych mohla Tobymu koupit vlastní sedadlo (což do dvou let nelze), vyšlo by nás to levněji. Letenky tedy kupovat nebudeme a na jaře se vydáme na naši první delší cestu autem.

A jedna dobrá zpráva! Možná přímo úžasná. Ozvali se nám z jesliček, že by pro nás měli místo. Musíme si domluvit schůzku a uvidíme, jak to dopadne. Každopádně nám držte palce. 🙂

O víkendu jsme se s Michelem dívali na dokument „Výchova šesterčat“ a můj přítel zavíral oči, když viděl to veliké bříško těhulky se šesti miminky uvnitř. Opravdu to vypadalo, že bříško každou chvilku exploduje a miminka z něj vyskáčou. O mnoho zábavnější byl pak popis toho, jak tato šesterčata začala chodit…, a jen dostat je do auta je nadlidský výkon. Po zhlédnutí tohoto dokumentu si Michel vážně oddychl, že čekáme jen jedno dítě! Jestli naše mimčo bude tak aktivní, jako byl jako dítě můj přítel, tak jedno je opravdu až až.

Mějte se krásně a příště zase na napsanou.

Gábina

PETRA:

Milé maminky, těhulky a snažilky,

Gábince už budou pomalu tři týdny a mně to přijde jako malá chvilička, kdy se narodila. Už přestává být tím miminkem, co prospí většinu dne. Zjistila, že se jí líbí, když ji chováme, a to také ráda vyžaduje.

Naštěstí spinká krásně v noci. Já už jsem v noci přestala mít taky pocit, že ji držím, a poslední dvě noci jsem se opravdu vyspala.

Tento týden jsem s ní byla také na čtrnáctidenní kontrole u paní doktorky. Gábi už přibrala na svou porodní váhu a další kontrola nás bude čekat až po šestinedělí. Zapsaly jsme se k výborné pediatričce a už po první návštěvě, kdy byla u nás doma, jsem věděla, že je Gábi v dobrých rukou. Moc se mi líbila i návštěva u ní. Než se jde do ordinace, mají dvě čekárny. Jednu pro zdravé kojence, kde jsou přebalovací pulty, a jednu pro nemocné děti. Kojenci mají absolutní přednost, takže jsme ani nemusely čekat. Gábi se ale předvedla v plné parádě, při svlékání se pokakala a pak mi tam vesele ublinkávala. Ublinkávání ji trápí hodně, stejně jako škytavky, které jí asi zůstaly z bříška. Musíme mít tedy postýlku vypodloženou, aby nebyla v úplně rovné poloze.

Jediné, co mi stále krásné chvíle s miminkem znepříjemňuje, je kojení. Stále to strašně moc bolí, na internetu jsem narazila na syndrom bělavé bradavky, který pravděpodobně mám. Chci to ale vydržet co nejdéle a budu doufat, že ta šílená bolest prsou časem ustane. Krvavé praskliny už se hojí, techniku máme správnou. Bohužel musíme ale zůstat zatím i na doporučení paní doktorky u kloboučků, protože Gábi bez nich prostě nevytáhne, když už se jí vůbec podaří přisát. Myslím ale, že je lepší kojit s kloboučky než vůbec. Jaké máte zkušenosti s kojením vy? Budu ráda, když mi o tom napíšete v diskuzi.

Naši mopsí kluci už se s novým členem domácnosti také pomalu sžívají. První dny byly ale strašné. Oba byli jak urvaní ze řetězu a snažili se na sebe strhnout pozornost. Nyní už jsou klidnější. Každý den chodíme s nimi i s kočárkem na procházky, a když Gábi spinká, snažím se s nimi mazlit tak jako dřív.

Tento týden jel Lukáš na dva dny pryč a přijela za námi moje mamča. Ač nemám moc ráda ničí pomoc doma, byla jsem moc vděčná, protože si zatím s Gabrielkou nedokážu odpočinout. I když spinká, pořád ještě pochoduju kolem ní a kontroluju ji, i když máme monitor dechu.

Postupně se ale vše usazuje a věřím, že to vše bude jen a jen lepší.

Mějte se moc krásně.

Vaše Petra

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!