Porodnice pro alternativní porody a jak si vybrat porodnici
Jednou z prvních porodnic, o niž měly těhotné ženy kvůli trochu odlišnému přístupu k porodu velký zájem a kam neváhaly jet ani přes půl republiky, byla Česko-německá horská nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí. Rodičky tady mohly trávit předporodní dobu v civilním prostředí, s blízkými lidmi, a jestliže měly chuť, mohly si ulevit na balonech, ribstolech, ve sprše nebo při poslechu hudby. Při fyziologickém – tedy bezproblémovém – porodu nemusely ležet na křesle, mohly rodit třeba na porodní stoličce nebo v polodřepu.
Zdroj: archiv redakce
Dnes už je ale situace trochu jiná. Většina velkých porodnic se snaží vyjít při fyziologickém porodu ženě vstříc. Například v Ústavu pro péči o matku a dítě jsou v příjemně vymalovaných porodních boxech kromě gynekologického křesla i nafukovací míče nebo sprcha. Problémem už by v českých porodnicích neměla být ani možnost přivést si k porodu člověka, s nímž se chcete o emočně vypjaté chvíle dělit. Ať již jde o partnera, matku, kamarádku nebo dulu, porodnice většinou akceptují jednu až dvě osoby v porodním boxu (přičemž platí, že u porodu císařským řezem bývá maminka sama).
I v porodnici ovšem platí, že důležitější než hezký nábytek nebo široká škála možností prožít porod mimo gynekologické křeslo je komunikace s lékaři a sestrami.
Vzhledem k tomu, že většina nemocnic neumožňuje oficiálně si připlatit za lékaře či porodní asistentku, kteří by váš porod vedli, mohou být některé maminky přístupem personálu nemile překvapeny.
Přehledný soupis porodnic spolu se seznamem služeb porodnic a zkušenostmi maminek – viz proklik na porodnice – nebo na stránkách sdružení Aperio www.aperio.cz. Členky sdružení Aperio jsouzastánkyněmi diskusí o větší zodpovědnosti matky za porod a možnosti rodit mimo nemocnice či porodnice. Porody doma jsou však u nás Českou gynekologickou a porodnickou společností považovány za přístup non lege artis, tedy nedoporučený.
