8 věcí, které maminkám vadí, ale stydí se je (většinou) říct nahlas

Netipujte pohlaví

To poslední, po čem toužím je, slyšet, že můj kluk jako buk je sladká princezna. A vězte, že se mě to dotkne. Zrovna tak se mě dotkne, když se při nakukování do kočárku na pohlaví mého miminka zeptáte. Copak jste slepí? Je to přece takový chlapák! Když vám nenapoví oblečení dítka ani další indicie a nejste si jisti, raději zvolte neutrální větu jako: „To je ale nádherné miminko.“ Možná klišé, ale rozhodně tím nic nepokazíte a vyhnete se trapasu i vražednému pohledu matky.

Myjte si ruce

Nedotýkejte se obličeje a ručiček mého miminka, dokud si předtím neumyjete svoje ruce. A to přímo tady a teď! Co na tom, že jste se ráno sprchovali, když cestou k nám jste osahali několik špinavých klik od dveří a madel v autobusu, tramvaji či metru. Ani s názorem, že dítě by mělo přijít do styku s nejrůznějšími choroboplodnými zárodky z důvodu posilování imunity, u mě nepochodíte. Bůhví, na co všechno jste sahali. Takže, pokud se chcete mého drobečka dotýkat, umýt!

Nedávejte mému dítěti cumlat svůj palec

I když ale máte ruce úplně vymydlené, nikdy mému děťátku nestrkejte prst do pusinky. Možná se po něm samo natahuje a vám to přijde roztomilé, možná ho chcete vy utišit, protože mu rostou zoubky a potřebuje něco kousat. Nic z toho vás ale neopravňuje k tomu, dávat mu cumlat a „okusovat“ svůj prst. Tahle záležitost je zkrátka příliš osobní na to, abyste byli její součástí. Tohle právo je vyhrazeno pouze matce. Požádejte mě o hračku, kterou dítku budete pouze přidržovat. Toto je v pořádku.

Nepřibližujte se, když jste nemocní

Vzpomeňte si, jaká to byla muka, když bylo vaše miminko nemocné. Takže, pokud v sobě máte alespoň trochu ohleduplnosti, nebudete se k tomu mému s rýmou a kašlem přibližovat a nebo ho dokonce líbat. Totéž samozřejmě platí i pro vaše dítko. Je-li nemocné, raději zůstaňte doma. Vysvětlit batoleti, že nesmí miminko pusinkovat je téměř nemožné.

Nekritizujte

Prosím, neříkejte mi, že moje dítě bude mít zápal plic, protože nemá ponožky, nebo že bude rozmazlené, protože ho často chovám. Není to vaše dítě, je to moje dítě a moje pravidla. Zdržte se veškerých „dobře“ míněných poznámek a rodičovských rad, pokud si je sama nevyžádám. I když to nemyslíte zle, můžu si pod salvou vaší „slovní pomoci“ připadat jako neschopná matka, což mi na psychické spokojenosti rozhodně nepřidá. Až si nebudu vědět rady, zeptám se.

Čtěte také:

• Chcete vědět, co se vám vaše miminko snaží „říct“? Rozšifrujte jeho signály
• Šestinedělí? Buďte co nejvíc s miminkem
• Neuvěřitelné schopnosti novorozenců

Neděste mě

Stejně jako těhotná žena nechce slyšet hrůzostrašné historky o dlouhém a náročném porodu, já jako matka nechci slyšet nejrůznější hororové příběhy o tom, co všechno se může dětem přihodit a jaké nemoci je můžou potkat. Už takhle jsem ze své nové role nervózní a o svého drobečka se bojím ve dne v noci. Potřebuji slova povzbuzení, sdílejte se mnou hezké vzpomínky, všechno ostatní si ale nechte pro sebe.

Neptejte se na nic intimního

„Ty ještě kojíš?“ „Jé, ty už nekojíš?“ „Můžu se podívat, jak kojíš?“ Tak tyhle otázky vážně nechci slyšet. Možná to nemyslíte špatně, máte zkrátka jen starost, ale kojení je intimní záležitost a nehodlám to s nikým veřejně probírat. Je jen moje věc, jak dlouho budu své dítě kojit, případně nekojit. Nechci svá rozhodnutí nikomu vysvětlovat, před nikým je obhajovat, nechci poslouchat, že jsem snad proto špatná matka. Když se budu chtít svěřit, udělám to.

Neznáme se? Nechtějte moje dítě chovat

To, že se někde potkáme, stojíme ve stejné frontě a dáme se do řeči, vás ještě neopravňuje k tomu, abyste se dožadovali pochování mého dítěte. Jste prostě cizí! Nikdy se mého dítěte sami bez svolení nedotýkejte, nikdy se mě ani neptejte, jestli si ho můžete vzít na ruku. Přivedete mě tím do nepříjemné situace a nejspíš budu muset být nezdvořilá. A to přece nechcete zažít.

A co vy, milé maminky? Co vadí vám? Přidejte svůj komentář pod článek nebo nám napište do diskuze.