5 tipů pro pohodové soužití dítěte a domácího mazlíčka

A pokud i vy jste v situaci, kdy přivedete dítě do rodiny s pejskem či kočkou nebo po vás vaše již trochu odrostlé dítě domácího mazlíčka vyžaduje a vy plánujete mu vyhovět, pojďte se podívat na 5 tipů pro jejich budoucí pohodové soužití. Oba na sebe budou totiž vzájemně reagovat. A oba musíte postupně naučit, co je správně.

1. Ostražitost u těch nejmenších

Ano, je to tak. Pořídit dítě do rodiny, kde už byl pejsek nebo kočka, případně pořídit domácího mazlíčka staršímu sourozenci od batolete, to je bič na rodiče. Rodiče jsou totiž v situacích prvních vzájemných kontaktů mezi dítětem a zvířetem těmi, kdo jsou schopní rozlišit, co je ještě únosné a co už ne, předem odhadnou, jaké zacházení jejich postarší pejsek ještě snese a co už pro něj bude od dítěte za hranou, lépe vědí, jak se chová malé štěně, a že kouše, i když vlastně vůbec nechce ublížit.

Proto je jen a pouze na rodičích a ostatních dospělých v domácnosti, aby byli ostražití a cíleně sledovali kontakt mezi dítětem a zvířetem. A v době, kdy nemají čas jejich vzájemnou interakci sledovat, musejí zajistit, aby se k sobě dítě a domácí mazlíček nemohli nekontrolovaně dostat.

Jak napsala Suzanne Dixon pro web Pampers.cz: „Dítě do 2 let zachází agresivně s domácím mazlíčkem většinou proto, že je dychtivé zvíře poznat, hrát si s ním a vyvolat jeho reakci. Děti v tomto věku nechápou pojem krutosti, a tak buďte raději ve střehu a snažte se zabránit jeho příliš divokým hrám se zvířaty.“ Více zde.

 2. Žárlivost u všech

Všechny malé děti a všichni pejsci i kočičky jakéhokoliv věku mohou trpět pocitem, že se jim nevěnujete dostatečně – a to právě v momentě, kdy se věnujete tomu druhému. Když si budete hrát se štěnětem, může batole přijít a zaútočit na něj ve snaze pejska odehnat, abyste se věnovali dítěti, které má právě akutní pocit nedostatku vaší přízně. Jde o přirozenou reakci v tomto věku.

Ale pozor, stejně se může situace vyvíjet i v případě, kdy se věnujete vašemu potomkovi – často se stává, že se mazlíček dožaduje pozornosti zejména v době, kdy se mu věnovat opravdu nemůžete, jako je třeba uspávání dítěte nebo jeho přebalování, krmení apod.

Před žárlivostí mezi dítětem a kočkou či psem varují i na webu Maminka.cz, kde upozorňují, že kočky jsou v tropení naschválů podnícených žárlivostí mnohem zákeřnější než psi. A také doporučují: „Buďte proto na pozoru, protože i běžně poslušná zvířata na sebe mohou s batolaty vzájemně ‚vystartovat‘.“

3. Nuda u nikoho

Nuda je nejrychlejším zabijákem všech dobře nastartovaných vztahů mezi dítětem a zvířetem. I když ukočírujete příliš zvědavé batole nebo se vám podaří srazit vzájemnou žárlivost mezi dítětem a zvířecím mazlíčkem na minimum, tak jakmile se začnou nudit, budou tropit neplechu jak sobě navzájem, tak samozřejmě i vám.

Snadnou cestou k zahnání nudy jsou vámi vymýšlené aktivity, při kterých s dítětem i s vaším zvířátkem budete. Jenže to nelze stále. I dítě i zvířátko se musejí naučit zabavit se sami. K tomu u obou slouží hračky. Dětské hračky mají rodiče často zmáknuté už od těhotenství, probírají se všude na internetu a jsou kdekoliv k zakoupení, v podstatě v každém supermarketu.

Ovšem hračky zvířecí až tak širokou nabídku nemají. O to víc možná oceníte, že Kaufland leták příští týden nabídne hračky pro kočky i pro psy, takže je budete moci pořídit levněji a při běžném nákupu. Vašeho mazlíčka jistě zaujme například interaktivní hračka pro zvířata na s. 32 Kaufland letáku s platností 22. 1. – 28. 1., ale nabídka vychytávek pro domácí mazlíčky je platná až do 3. 2.

4. Zapojení těch větších

Zejména pokud za rozhodnutím o koupi domácího mazlíčka stojí prosba dítěte, že chce mít své zvířátko, je velkou výzvou pro rodiče, aby dokázali dítě dostatečně motivovat k soustavnější péči o něj. Čím mladší dítě, tím je úspěch méně pravděpodobný.

Velkou měrou se však na ochotě postarat se o své zvířátko podílí také charakterové vlastnosti vašeho dítěte nebo i nálada, kterou doma ve spojení s mazlíčkem vytvoříte. Některé děti jsou pečovatelské typy, jiné ani náhodou. A jestliže bude následná péče o mazlíčka jen nechtěnou povinností, jistě ji dítě dlouho praktikovat nebude.

Romana Růžičková dává na webu RádioJunior.cz zajímavé tipy, jak nastartovat vazbu mezi dítětem a zvířetem, pokud je koupě mazlíčka výsledkem touhy dítěte po zvířátku. Než zvíře pořídíte, rozdělte povinnosti a zhruba dítěti naprázdno předveďte, co to pro něj bude znamenat.

Zejména v prvních dnech pak chvalte dítě za jakýkoliv úkon, který je spojený s péčí o zvířátko. Až první nadšení opadne, pokuste se zatraktivnit celý proces starání se o mazlíčka. A hlavně nikdy netrestejte dítě za cokoliv tím, že byste mu odepřeli přítomnost jeho zvířecího miláčka.

5. Nadhled

Nadhled je tím, co rodičům nikdy nesmí chybět. Mezi dítětem a zvířetem se může vytvořit opravdu silný vztah, který bude sahat až za hranice vašeho chápání. Jenže to může být i opačně, možná se budou navzájem jen z povinnosti obcházet a pouze se nuceně tolerovat.

V obou případech je potřebná trocha nadhledu, díky kterému necháte jakékoliv variantě volný průběh, aby se ustálila na bodu rovnováhy celé rodiny. Když nebudete příliš tlačit na pilu, tak se to dříve nebo později podaří.