5 nejčastějších mýtů o porodu do vody

Mýtus číslo 1: Když porodím do vody, dítě bude ohroženo infekcí

Jde o jeden z nejrozšířenějších mýtů, které o porodech do vody panují. Ženy se obávají, že během porodu rodička uvolní svěrače a do vany unikne moč nebo dokonce stolice, což přispěje ke zvýšenému riziku infekce. „Pokud žena nepodstoupí klystýr v rámci předporodní přípravy, jisté riziko výskytu stolice ve vodě je. Přesto je malé, menší než 0,01 procenta,“ uvádí Barbara Harperová, zakladatelka Waterbirth, mezinárodní neziskové organizace, která si klade za cíl zpřístupnit porod do vody co největšímu počtu žen. Podle Harperové totiž voda vytváří jakousi bariéru proti infekci a také snižuje koncentraci bakterií, takže je příliš nízká na to, aby způsobila jakoukoli škodu.

Mýtus číslo 2: Nemůžu rodit do vody, protože jsem moc stará

Nejde o věk rodičky, ale o její zdraví. Pokud těhotenství probíhá normálně a miminko v děloze prospívá, není důvod, proč byste nemohla rodit do vody. „Pro porod do vody neexistují pravidla, která by se týkala věku rodičky. Pokud se však dítě chystá na svět koncem pánevním, jestliže trpíte nadměrným krvácením, máte-li infekci nebo snad hrozí-li předčasný porod, měli byste porod do vody dobře zvážit,“ radí profesorka Michelle Collinsová, která se na Vanderbiltově univerzitě v Tennessee specializuje na přípravu porodních asistentek.

Mýtus číslo 3: Mé dítě se utopí, když jej porodím do vody

Dítě v děloze je jako vodní zvířátko. Veškeré zásoby kyslíku přijímá z placentárního oběhu a své vlastní plíce zatím nepoužívá. Placenta působí jako filtrační a dýchací systém. „Když se dítě ocitne ve vodě, tento dýchací systém stále ještě funguje. Teprve zvednutí novorozence po narození je signálem, který jeho tělo potřebuje. Dojde ke změně – cirkulace plodu se změní na cirkulaci novorozence, což způsobí, že krev začne proudit do plic,“ vysvětluje Harperová.

Čtěte také:

• Úleva od bolesti a monitoring při porodu do vody
• Nástřih hráze u porodu vyvolává řadu otázek
• Kouzla pro snazší porod a poporodní hojení

Mýtus číslo 4: Teplota vody nerozhoduje

„Pokud přehřejete matku, přehřejete dítě, což může vést k úzkosti plodu. Voda ve vaně nebo bazénku by proto měla být zahřátá na maximálních 37 stupňů. Možná budete chtít spíš vodu chladnější, to je v pořádku, teplejší by však být neměla,“ vysvětluje Colinsová. Porodní asistentka by měla dodržovat zásady o teplotě vody, teplota vody by měla být kontrolována každou půlhodinu a také z toho důvodu by ve vaně měl být dobře viditelný teploměr.

Mýtus číslo 5: Porod do vody je mnohem bolestivější než ten na lůžku

Většina žen, které rodí do vody, uvádí, že příjemná koupel jim zmírnila porodní bolesti, někdy až na polovinu. Některé rodičky dokonce hlásily jen silný tlak, bolest úplně ustoupila. Teplá voda je nepopiratelně nejlepší dostupný narkotický lék proti bolesti. Když se žena ponoří do bazénku, spustí se v těle chemická a hormonální odezva, která upravuje hladinu oxytocinu. Ten pomáhá regulovat intenzitu kontrakcí. Takže jak se tělo ve vodě uvolňuje, uvolňuje se více oxytocinu, ale také endorfinu. Oba hormony brání bolesti, zaplavují matčin mozek a rychleji jej přivádí do stavu změněného vědomí. Tím umožňují tělu vykonávat práci, kterou potřebuje. Tyto procesy jsou silnější, když je žena ponořená v porodním bazénku, kde je více místa, více vody. Vana přece jen poskytuje stísněné prostředí.

Teplá voda má ještě jeden bonus – způsobuje, že se perineum uvolní, takže dojde k menšímu porodnímu zranění.

Bohužel však na některé ženy má jen malý nebo vůbec žádný vliv. To proto, že na cítění bolesti má vliv i naše psychika, některé ženy se nedokáží uvolnit.