3 mýty o jódu

Každoročně si lidé 25. května prostřednictvím mezinárodního dne štítné žlázy připomínají její důležitost. Základní funkcí štítné žlázy je tvorba hormonů, které ovlivňují řadu klíčových pochodů v našem těle. Základní stavební složkou hormonů štítné žlázy je jód, jehož nedostatek může funkci štítné žlázy nepříznivě ovlivnit. Díky jodizaci jedlé soli patří Česká republika mezi země s dostatečným příjmem jódu; jeho nedostatkem jsou však přesto ohroženy rizikové skupiny obyvatelstva – zejména těhotné a kojící ženy. Přestože o jódu víme mnoho, stále mezi lidmi kolují mýty.

Zdroj: archiv redakce

1. Mám nemocnou štítnou žlázu, nesmím jód

Velmi rozšířeným mýtem, zejména pak mezi těhotnými a kojícími ženami s onemocněním štítné žlázy je informace, že nesmí užívat jód. „Opak je pravdou. Jód je hnacím motorem této žlázy s vnitřní sekrecí, která hraje zcela zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu i v období dětství “ říká MUDr. Eliška Potluková, Ph.D. z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Štítná žláza kromě toho přispívá k normálnímu růstu, tělesnému vývoji a k pohlavnímu dospívání. U žen může mít vliv na plodnost.

„Jen ve vzácných případech Gravesovy-Basedowy choroby nebo karcinomu štítné žlázy není jód žádoucí. V tomto případě pak mohou nastávající maminky využít nový přípravek Femibion bez jódu, který je jediným preparátem svého druhu na českém trhu,“ uvádí Eliška Potluková.

Díky tomu mohou dnes již všechny maminky užívat přípravek s metafolinem, formou kyseliny listové, která je vstřebatelná a tělem lépe využitelná (a to i pro ženy trpící MTHFR mutací). MTHFR mutace je genetická porucha enzymu potřebného pro přeměnu kyseliny listové na aktivní formy, tzv. foláty. Právě ty jsou totiž potřebné pro dělení buněk, tvorbu zárodečných tkání plodu, vznik červených krvinek atd. Různou formou této poruchy trpí až 50% žen. Metafolin je právě již hotovým aktivním folátem, který tělo využije přímo a nepotřebuje jej metabolizovat. Pro buněčné dělení jej tedy využije tělo každé maminky (bez ohledu na rizika MTHFR mutací).

Díky dostupnosti Femibionu s jódem i bez jódu mají tedy nyní možnost užívat Femibion s metafolinen všechny maminky.

2. Čím více jódu, tím lépe

Není to pravda. Jód je bezpochyby velmi důležitým prvkem pro organismus, ale stejně tak důležitý je jeho vyrovnaný příjem. „Lidé, kteří nadměrně konzumují například mořské řasy nebo minerální vody s vysokým podílem jódu apod. si mohou zvýšit riziko vzniku autoimunitního zánětu štítné žlázy,“ říká Eliška Potluková.

Státní zdravotní ústav Praha spolu s Endokrinologickým ústavem Praha uvádí doporučený denní příjem u běžné populace v dospělém věku 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen by se měl denní příjem jódu pohybovat okolo 250 mikrogramů. „Normální štítná žláza je schopna zvládat zvýšený přísun jódu do určité hranice. Pro země Evropské unie je tato hranice 600 mikrogramů denně,“ upozorňuje Eliška Potluková.

3. Poruchy štítné žlázy vedou k obezitě

Za výmluvu lze u obéznějších lidí považovat tvrzení, že porucha štítné žlázy a její léčba způsobují obezitu. Onemocnění štítné žlázy může za tloušťku opravdu ve výjimečných případech a nikdy není hlavní příčinou obezity. „Snížená funkce štítné žlázy se projeví zpomalením metabolismu, únavou a zadržováním tekutin, avšak nikoli obezitou. Pokud se s obezitou potýkáte, navrhla bych spíše vyvážit jídelníček a dopřávat si pravidelný pohyb,“ uzavírá Eliška Potluková.